danElena Gorolová, nejspíš nejznámější romská žena současnosti, se narodila 2. ledna 1969 v Ostravě, v rodině Romů, a již od dětství prožívala život plný prostoty a radosti z maličkostí. Byla jedináčkem a vyrůstala ve skromných podmínkách – bez teplé vody či koupelny, přesto však s nádherným dětstvím plným her a přátelství.
Ve 21 letech, po operaci císařským řezem při porodu druhého syna, jí byla bez jejího vědomí a souhlasu provedena sterilizace. Tato zkušenost ji hluboce otřásla, a když zjistila, že nejde o ojedinělý případ, spojila se s dalšími ženami – oběťmi podobného osudu. Z oběti se stala aktivistkou: byla mluvčí skupiny žen poškozených nucenou sterilizací a spolupracovala s organizací Vzájemné soužití, která pomáhá těmto ženám žádat o odškodnění a zviditelňuje tento bolestný problém.
Dlouhé roky se objevovala v českých i mezinárodních médiích a institucích – vystoupila například před Výborem OSN pro odstranění diskriminace žen, kde upozornila na systémové zneužívání autonomie Romských žen. Její práce postupně vedla ke schválení zákona č. 297/2021 Sb., který poskytl možnost finanční kompenzace obětem nucené sterilizace – krok, který označila za zásadní pro spravedlnost, byť žádné peníze nemohou vrátit ztracenou mateřství.
Za své úsilí získala řadu prestižních ocenění: v roce 2018 ji BBC zařadila mezi 100 nejinspirativnějších a nejvlivnějších žen světa, o rok později obdržela Cenu Alice G. Masarykové od Velvyslanectví USA v ČR a v dubnu 2025 jí byla udělena Cena Františka Kriegla za občanskou statečnost – ocenění za dlouhodobou odvahu a neústupnost v boji za práva těch, kteří byli dlouho umlčováni.
Elena Gorolová dnes působí jako sociální pracovnice v organizaci Vzájemné soužití, pomáhá rodinám i tam, kde hrozí odebrání dětí, a zároveň pokračuje v osvětě o reprodukčních právech žen. Její příběh je svědectvím síly, odhodlání a víry, že i těžké rány lze proměnit ve spouštěč změny.
